OSVČ a sociální pojištění – činnost vedlejší
- ucetniplus
- Feb 4
- 4 min read
Pojem sociální pojištění obecně
Pojem sociálního pojištění představuje 3 složky pojistného na sociální zabezpečení hrazené příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ):
Pojistné na důchodové pojištění(zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů)
Pojistné na nemocenské pojištění(zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů)
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti(zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
OSVČ v systému sociálního pojištění
Sazba pojistného OSVČ činí 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Účast na důchodovém pojištění je pro OSVČ povinná – jsou stanoveny minimální a maximální limity. Vyměřovacím základem je 55 % dílčího základu daně z příjmů ze samostatně výdělečné činnosti podle § 7 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP).
Pojistné na nemocenské pojištění je pro OSVČ vždy dobrovolné.
OSVČ – pojem hlavní a vedlejší činnost
Pro povinnosti OSVČ vůči důchodovému pojištění je zásadní stanovit, zda je činnost pro tyto účely:
Hlavní samostatná výdělečná činnost
Stanovené minimální měsíční zálohy a minimální pojistné, které je hrazeno i tehdy, když se OSVČ nedaří, má nízké příjmy nebo ztrátu.
Drobnou úlevu mají začínající podnikatelé v podobě nižších částek minimálních měsíčních záloh.
Vedlejší samostatná výdělečná činnost
Účast na pojistném je povinná jen tehdy, když daňový základ OSVČ (dle § 7 ZDP: příjmy – výdaje) přesáhne rozhodný příjem.
Pokud je daňový základ OSVČ nižší než tato rozhodná částka, nevzniká účast OSVČ na důchodovém pojištění a není povinna platit odvody na sociálním pojištění.
Rozhodná částka v roce 2026 činí 117 521 Kč, přičemž od této částky se odečítá 9 794 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ vedlejší činnost nevykonávala.
Kdy může být činnost OSVČ vedlejší
V § 9 odst. 6 zák. č. 155/1995 Sb. jsou stanoveny situace, kdy jsou zákonné podmínky pro možnost být OSVČ činností vedlejší splněny:
"(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),
b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
d) osobně pečovala o dítě do 4 let věku,
e) osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
f) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a)."
Za výkon zaměstnání je uznáno pouze zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění – minimálně tedy DPČ nebo úvazek nad 4 500 Kč (viz článek). Nelze tedy uznat dohody a zaměstnání do limitů pro pojistné.
OSVČ musí vedlejší činnost ohlásit
OSVČ se považuje za osobu vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a to i tehdy, pokud splňuje podmínky pro činnost vedlejší. Status vedlejší OSVČ vzniká až na základě oznámení podnikatele a doložení splnění zákonného důvodu vůči OSSZ.
Na svých webových stránkách má ČSSZ přehled dokladů, které se musí dokládat pro splnění důvodu pro výkon vedlejší činnosti OSVČ:
Písmeno zákona | Zákonný důvod (§ 9 odst. 6 zák. č. 155/1995 Sb.) | Povinnost dokládat OSSZ | Jak se dokládá podle ČSSZ |
a) | Výkon zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění | NE | Nedokládá se, pokud má ČSSZ údaj v evidenci (běžný pracovní poměr, DPČ a DPP s účastí na NP). |
a) | Služební poměr (Policie ČR, HZS, VS, BIS, voják z povolání) | ANO | Potvrzení zaměstnavatele / služebního orgánu. |
b) | Nárok na invalidní důchod nebo přiznání starobního důchodu | NE / ANO | Nedokládá se, pokud je důchod přiznán ČSSZ; dokládá se, pokud jej přiznal jiný orgán. |
c) | Nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu | NE / ANO | Nedokládá se, pokud dávku vyplácí ČSSZ; jinak potvrzení příslušného orgánu. |
d) | Osobní péče o dítě do 4 let věku | NE / čestné prohlášení | Čestné prohlášení (pokud není pobírán rodičovský příspěvek). |
e) | Osobní péče o závislou osobu (stupeň I–IV) | ANO | Rozhodnutí o stupni závislosti + čestné prohlášení o péči (případně dohoda pečujících osob). |
f) | Nezaopatřené dítě (typicky student) | ANO | Potvrzení o studiu. |
Při jakých příjmech k překročení rozhodné částky nedojde
Menší OSVČ nejčastěji využívají výdajové paušály % z příjmů. Z rozhodné částky 117 521 Kč je možné dopočítat, jakých příjmů může OSVČ při vedlejší činnosti dosáhnout, aby rozhodnou částku nepřekročila (zaokrouhleno na 100 dolů).
Rozhodná částka 2026 = daňový základ | 117 521 Kč |
Příjmy při 80 % výdajovém paušálu | 587 600 Kč |
Příjmy při 60 % výdajovém paušálu | 293 800 Kč |
Příjmy při 40 % výdajovém paušálu | 195 800 Kč |
Co se stane při překročení rozhodné částky u OSVČ vedlejší
Pokud OSVČ při vedlejší činnosti rozhodnou částku překročí, spadne do režimu povinných minimálních záloh.
Vzhledem k tomu, že jsou předpokládány nižší příjmy, jedná se o státní kategorii nebo je pojistné hrazeno i z jiného zdroje, mají OSVČ při vedlejší činnosti minimální vyměřovací základ snížen na 11 % z průměrné mzdy (u hlavní činnosti je to 40 %).
Pro rok 2026 minimální zálohy činí 1 574 Kč pro OSVČ s vedlejší činností.
Zálohy jsou pak vypořádány na podaném Přehledu OSVČ, kdy výpočet pojistného z dosaženého daňového základu probíhá stejně jako při činnosti hlavní. Vyměřovacím základem je 55 % z daňového základu (příjmy – výdaje), pojistné činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Vypočtené pojistné se vypořádá s uhrazenými zálohami a případně vzniká doplatek.
Závěrem
Pokud máte OSVČ jen jako drobný přivýdělek, např. při zaměstnání, vyplatí se pohlídat si rozhodnou částku.
Systém veřejného zdravotního pojištění je nastaven jinak – nerozděluje činnost OSVČ na hlavní a vedlejší. Pojistné na zdravotní pojištění je hrazeno vždy, ale existují zvýhodněné kategorie, na které se nevztahuje minimální vyměřovací základ.
Zdroje:
Ilustrační obrázek – AI
