Roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2025

Kdy se vyplatí, kdo má nárok – a kdy už musíte podat daňové přiznání

Úvod

Možnost vypořádat daň z příjmů fyzických osob prostřednictvím ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění je určena výhradně zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Roční zúčtování představuje pro zaměstnance jednodušší alternativu k daňovému přiznání. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, může zaměstnanec získat zpět přeplatek na dani, aniž by musel komunikovat s finančním úřadem. Současně však platí, že stačí jediná opomenutá skutečnost – například vedlejší zdanitelný příjem nebo porušení podmínek u životního pojištění – a povinnost podat daňové přiznání vzniká, i když již bylo roční zúčtování provedeno.

Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla ročního zúčtování za rok 2025 a zároveň je doplnit o nejčastější praktické situace z praxe mzdové účetní, se kterými se zaměstnanci setkávají.

Co je roční zúčtování a kdy se provádí

Roční zúčtování provádí zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance po skončení kalendářního roku. V jeho rámci se vypočte konečná daň z příjmů ze závislé činnosti a zohlední se roční slevy na dani, daňové zvýhodnění a nezdanitelné části základu daně.

Zákonný základ je uveden v § 38ch odst. 1 ZDP:

„Poplatník může požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění.“

Lhůty za rok 2025

• do 16. února 2026 – podání žádosti a předložení všech dokladů,

• do 31. března 2026 – provedení ročního zúčtování zaměstnavatelem.

Tyto lhůty jsou závazné a nelze je prodloužit.

Kdo může o roční zúčtování požádat  (§ 38ch odst. 1 ZDP)

O roční zúčtování může požádat zaměstnanec, který:

• měl v roce 2025 pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP),

• nemá povinnost podat daňové přiznání (§ 38g ZDP),

• měl u zaměstnavatele učiněno Prohlášení k dani,

• požádal o roční zúčtování v zákonné lhůtě.

  
  

Roční zúčtování je možné i tehdy, pokud zaměstnanec:

• pracoval jen část roku,

• pracoval na DPP nebo DPČ,

• už u zaměstnavatele v době podání žádosti nepracuje (žádá posledního plátce daně v roce).

Kdo o roční zúčtování požádat nemůže

Roční zúčtování nelze provést, pokud:

• máte povinnost podat daňové přiznání (např. podnikání, nájem),

• jste měli souběh zaměstnání se zálohovou daní,

• žádost nebo doklady dodáte po 16. únoru 2026,

• rozhodnete se podat daňové přiznání dobrovolně,

• zaměstnanec zemřel (řeší se vždy přiznáním).

„Plátce daně roční zúčtování neprovede, nejsou-li splněny zákonné podmínky.“

(§ 38ch odst. 3 ZDP)

Komu se roční zúčtování vyplatí nejvíce

Roční zúčtování je výhodné zejména pro zaměstnance, kteří chtějí uplatnit položky, jež nelze zohlednit měsíčně:

• nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP),

• slevu na manžela / manželku (§ 35ba, § 35bb ZDP),

• daňové zvýhodnění na děti (§ 35c ZDP),

• základní slevu na poplatníka v plné roční výši 30 840 Kč, i při práci jen část roku.

Typicky se vyplatí:

• studentům na brigádě,

• rodičům po návratu z rodičovské,

• zaměstnancům s hypotečními úroky nebo penzijním spořením,

• důchodcům s krátkodobým zaměstnáním

Praktická situace: zaměstnání jen po část roku – typicky maminka po rodičovské

Velmi častým případem je návrat maminky do zaměstnání v průběhu roku. Po část roku pobírala rodičovský příspěvek, který je osvobozen od daně (§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP), a mzdu začala pobírat až například od září.

Taková zaměstnankyně může požádat o roční zúčtování, a to i v případě, že:

• mzdu pobírala jen několik měsíců,

• v době podání žádosti už není v pracovním poměru.

Roční zúčtování je v této situaci často velmi výhodné, protože:

• základní sleva na poplatníka 30 840 Kč se nekrátí podle počtu odpracovaných měsíců (§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP),

• zpravidla vzniká přeplatek na dani, který zaměstnavatel vrátí.

  
  

Zaměstnanec požádá o roční zúčtování a pak zjistí, že musí podat daňové přiznání

V praxi se stává, že zaměstnanec požádá o roční zúčtování a až následně zjistí, že měl i jiné zdanitelné příjmy (např. z nájmu), které zakládají povinnost podat daňové přiznání.

Zaměstnavatel tuto skutečnost uvede na formuláři MFin 5460 – Potvrzení o zdanitelných příjmech, kde je vyznačeno, zda roční zúčtování bylo provedeno a s jakým výsledkem.

Zaměstnanec:

• musí podat daňové přiznání,

• v přiznání na řádku 84 uvede úhrn sražených záloh snížený o přeplatek vrácený v rámci ročního zúčtování.

Roční zúčtování se tím neruší, pouze se jeho výsledek technicky promítne do daňového přiznání.

Praktická situace: životní pojištění a produkty spoření

Další velmi častou situací je předčasné ukončení soukromého životního pojištění nebo porušení podmínek u produktů spoření na stáří.

Pokud v roce 2025:

• došlo k výplatě plnění, které nesplňuje podmínky osvobození,

• nebo k navrácení daňové podpory produktu spoření,

vzniká zaměstnanci příjem ze závislé činnosti a povinnost podat daňové přiznání (§ 38g odst. 5 ZDP).

Relevantní ustanovení:

• § 38g odst. 5 ZDP,

• § 15a a § 15b ZDP (produkty spoření na stáří).

V těchto případech nelze využít roční zúčtování, i když zaměstnanec jinak neměl žádné jiné příjmy.

Závěr

Roční zúčtování je vaše právo, ale i vaše odpovědnost. Zaměstnavatel vás nemusí upozorňovat ani hlídat termíny. Pokud žádost nebo doklady podáte pozdě, jedinou cestou zůstává daňové přiznání navíc – často zbytečně.

---

Zdroje:

Právní předpis: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. (ZDP)

Pokyny k PDDPFO

Ilustrační obrázek – AI