Paušální režim 2026 - Je třeba se rozhodnout do 12.1.2026

Paušální režim byl od roku 2021 zaveden jako další nástroj administrativního zjednodušení pro drobné podnikatele s ročními příjmy do 2 mil. Kč.

Přesto je nutné konstatovat, že samotné podmínky vstupu do paušálního režimu, jejich průběžné změny v zákoně o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP“) a zejména posouzení jeho výhodnosti pro konkrétního podnikatele nejsou v praxi vždy zcela jednoduché.

Platby v paušálním režimu

Každého podnikatele zajímá především finanční výhodnost. Platby v paušálním režimu jsou rozděleny do tří pásem.

Pro správné vyhodnocení pásma musí každý podnikatel vědět, do jakého "výdajového paušálu" (resp. výdaje % z příjmů) dle § 7, odst. 7 jeho podnikatelské aktivity patří:

"(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši

a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč"

Pokud podnikatel vykonává více druhů činností s rozdílnými výdajovými paušály, je nezbytné vést evidenci příjmů rozděleně podle jednotlivých druhů činností.

Platby v paušálním režimu dle pásem:

	Zdravotní pojištění	Sociální pojištění	Daň z příjmů	Celkem měsíčně	Celkem ročně
1. pásmo	3 306 Kč	6 578 Kč	100 Kč	9 984 Kč	119 808 Kč
2. pásmo	3 591 Kč	8 191 Kč	4 963 Kč	16 745 Kč	200 940 Kč
3. pásmo	5 292 Kč	12 527 Kč	9 320 Kč	27 139 Kč	325 668 Kč

Výši paušální záloh a termíny stanovuje § 38lk ZDP. V jedné platbě finančnímu úřadu má poplatník v paušálním režimu hrazeny zálohy na veřejné zdravotní pojištění a sociální pojištění a daň z příjmů. Splatnost paušálních zálohy je vždy 20. dne v měsíci na daný měsíc.

Rozhodné příjmy pro zařazení do pásma paušálního režimu

1. PÁSMO

➡️ do 1 000 000 Kč bez ohledu, do jakého % z příjmů patří,

➡️ do 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů,

➡️ do 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.

 2. PÁSMO

➡️do 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,

➡️do 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů.

 3. PÁSMO

➡️ do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.

Poplatník v paušálním režimu se zařadí do správného pásma dle výše svých příjmů a dle toho, do jakého výdajového paušálu jeho příjmy patří.

Posouzení vstupní podmínek a podání oznámení

Pokud podnikatel usoudí, že by pro něj mohl být paušální režim výhodný, je nutné nejprve zhodnotit splnění vstupních podmínek podle § 2a ZDP a následně včas podat oznámení o vstupu do paušálního režimu správci daně.

Lhůta pro podání je stanovena v § 38lc zákona o daních z příjmů, a to do 10. dne rozhodného zdaňovacího období, tedy standardně do 10. ledna. Pro rok 2026 připadá tento termín vzhledem k víkendu na pondělí 12. ledna 2026..

Při zahájení podnikání v průběhu roku je lhůta pro vstup do paušálního režimu nejpozději do dne zahájení samostatné činnosti. V praxi zde často vzniká problém – podnikatel nejprve činnost zahájí a otázku evidence a zdanění začne řešit až s odstupem několika týdnů či měsíců. V takovém případě je již vstup do paušálního režimu za daný rok vyloučen. Pokud zájem o paušální režim trvá, je možné se přihlásit až k 1. lednu následujícího zdaňovacího období, opět nejpozději do 10. ledna.

Podmínky pro vstup do paušální režimu k 1. 1. dle § 2a ZDP:

"(1) Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období

1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,

2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a

5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,

c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi."

Evidence v průběhu zdaňovacího období

V průběhu zdaňovacího roku (kalendářní rok) podnikatel vede evidenci svých příjmů, aby mohl prokázat a pohlídat správné zařazení do pásma paušálního režimu. Dále hlídá skutečnosti, který byl založily ukončení paušálního režimu a příp. zakládají oznamovací povinnost - viz § 2a, odst. 8.

Výhody paušálního režimu

Hlavní výhodou paušálního režimu je výrazné administrativní zjednodušení. Podnikatel neřeší samostatně daň z příjmů fyzických osob, zdravotní ani sociální pojištění, vše je hrazeno jednou měsíční paušální platbou. Evidence je oproti běžnému režimu značně omezená a odpadá nutnost podávat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Díky tomu může podnikatel snížit náklady na účetní služby, přesto je vhodné mít základní kontrolu nad příjmy a splněním zákonných podmínek.

Nevýhody paušálního režimu

Na druhé straně paušální režim neumožňuje uplatnění nezdanitelných částí základu daně ani daňových slev a zvýhodnění, například na děti nebo na manželku (manžela), úroky z hypotéky, penzijní připojištění dary....

Dále nelze paušální režim kombinovat s institutem spolupracující osoby.

Nevýhodou může být také skutečnost, že paušální platby je nutné hradit bez ohledu na aktuální situaci podnikatele, například v případě nemoci, i když je možné si dobrovolně hradit nemocenské pojištění, které však pouze částečně kompenzuje povinnost paušálních plateb. Při delší nemoci je tedy řešením přerušení podnikání.

Vyhodnocení po skončení zdaňovacího období

Po skončení zdaňovacího období je podnikatel, který je zapojen do paušálního režimu, povinen vyhodnotit, zda jeho daňová povinnost skutečně odpovídá paušální dani a zda byly splněny veškeré zákonné podmínky. Toto vyhodnocení se provádí opět nejpozději k datu 10. ledna následujícího roku, aby stihl příp. včas správně reagovat. Stejný termín slouží pro dobrovolné vystoupení z paušálního režimu nebo oznámení změny pásma.

Splnění podmínek pro to, aby byla daň rovna paušální dani, je nutné posoudit podle § 7a zákona o daních z příjmů. Pokud podnikatel všechny podmínky splní a má zájem pokračovat v paušálním režimu i v následujícím zdaňovacím období beze změn, žádné další kroky již nepodniká a v režimu automaticky pokračuje.

V opačném případě je nezbytné včas podat příslušná oznámení správci daně a řádně vypořádat daňovou povinnost.

Platby v I. pásmu paušálního režimu se každoročně zvyšují v návaznosti na růst průměrné mzdy. Výše plateb ve II. a III. pásmu je prozatím stanovena pevně a v průběhu let se nemění, pokud nedojde ke změně zákonné úpravy.

Závěrečné vyhodnocení dle § 7a ZDP - zda se daň poplatníka rovná paušální dani:

"(1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

1. nepřesáhl, nebo

2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,

b) vedle rozhodných příjmů má pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,

c) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

(2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník

a) splňuje podmínky podle odstavce 1,

b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období

1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo

2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu."

Závěr

Paušální režim může být pro řadu podnikatelů zajímavým řešením, nicméně jeho skutečná výhodnost se vždy odvíjí od konkrétní situace jednotlivého podnikatele. Výše příjmů, struktura činností, možnost uplatnění daňových výhod i osobní preference ohledně administrativy hrají při rozhodování klíčovou roli.

Podrobné zhodnocení finanční výhodnosti paušálního režimu ve srovnání s běžným způsobem zdanění bude předmětem samostatného navazujícího článku, ve kterém se zaměříme na konkrétní modelové příklady a praktické přepočty.